Umístit si do společenské místnosti domu či chaty krb nebo pícku je dnes již zcela běžné. Všichni přece víme, jaké je příjemné dívat se do plamenů a užívat si jejich horkého pohlazení. Není však teplo jako teplo. Pokud vás kromě barvy obkladů zajímá i výhřevnost vašeho volně stojícího topidla a jeho vliv na vaše zdraví, měli byste se zajímat o jeho vnitřní konstrukci. Abyste si dokázali správně vybrat topné těleso odpovídající přesně vašim požadavkům, uvádíme přehled základních pojmů, které vám v tom pomohou. Podle typu konstrukce rozeznáváme tyto základní druhy topných těles:
Tradiční kachlová (akumulační) kamna šíří teplo sáláním. Jejich vnitřní část je postavena z cihel nebo šamotek, plášť tvoří keramické nebo omítací kachle. Tepelné záření sálavého tepla zajišťuje v interiéru relativně nízkou teplotu, nevznikají však zvýšené pohyby vzduchu, teplotní spády zůstávají malé a vlhkost prostředí kolísá kolem optimální hodnoty 30–50 %. Vytváří tak příjemnou a zdravou tepelnou pohodu.
Sálavé pícky vytápějí místnost, v níž stojí, přídavnými tahy – průduchy, které mohou vést i do jiných místností. Jedněmi kamny tak můžete vyhřát celý obytný objekt. Sálavá roštová i bezroštová kamna mají většinou zaoblený a členitý tvar. Na rozdíl od horkovzdušných vytápěcích systémů je v nich teplo zprostředkováváno prostupem tepla spalin z ohně. Díky uzavřenému okruhu průduchů spotřebují jen minimum paliva a přikládat stačí přibližně dvakrát za den.
Sálavá kamna se celosvětově považují za nejkvalitnější zdroje topení. Pro náročnost stavby jsou i dražší než teplovzdušné krby. V západních zemích, jako je například Rakousko a Německo, teplovzdušné topení odmítají.
Sporák slouží hlavně na vaření a pečení, ale může být dobrým pomocníkem také při vytápění. Pokud má sporák dvě topeniště, je možné k němu připojit tzv. podkovu na radiátory. Když se topí v dolním topeništi, je v činnosti sporák i radiátory, když v tom horním, využívá se jen sporák.
Jak již jejich název napovídá, kuchyňské sporáky se umísťují převážně do kuchyně, ale používají se i ve víceúčelových místnostech, například na chatách či chalupách. Jejich teplo považujeme víceméně za sálavé, ale je třeba do nich více nakládat. Místnost se rychle zahřeje od horkých plátů a při správné konstrukci sporáku zůstane po naložení vyhřátá od večera až do rána, nikoliv ovšem tak dlouho jako u kachlových kamen.
Klasický krb s cihlovým otevřeným ohništěm (bez krbové vložky) má sice v našich zemích dlouhou tradici, ale slouží spíše k estetickým účelům. Nedodává totiž mnoho tepla a zahřeje jen ty, kteří u něj sedí v relativní blízkosti, a to jen dokud přikládají. Nevýhodou krbů je i to, že ze všech topných těles mají největší spotřebu paliva.
Přestože klasické krby vypadají jednoduše, staví se těžší než typy s vložkami a správně postavit je dokáže jen nemnoho firem.
Značné oblibě se u nás stále těší teplovzdušný krb. Nesvědčí to však o kvalitě jeho vytápění, ale spíše o silné reklamě a nižší ceně. Jeho základem je litinová nebo ocelová krbová vložka, která se obestaví cihlami nebo keramickým obkladem – „kamny“. Vytápěcí vlastnosti teplovzdušných krbů nijak výrazně nepřevyšují vlastnosti krbů klasických, jsou však poměrně levné a snadno se instalují. Tento typ topného tělesa ohřívá vzduch pomocí rozpálené kovové vložky. Ten pak proudí nahoru, ke stropu místnosti, a po ochlazení klesá k podlaze. Tak vznikají proudy teplého vzduchu – a z toho pochází i jejich označení.
Teplovzdušné vytápěcí systémy ohřejí prostor kolem sebe poměrně rychle, což se dá využít v objektech, které nejsou trvale obývány, jako jsou víkendové chaty a chalupy. Teplotní spád mezi stropem a podlahou však bývá často až 20 °C. Jejich majitelé si proto zpravidla stěžují na teplý suchý vzduch v oblasti hlavy a současně studené nohy. Nezanedbatelná je i poměrně vysoká spotřeba paliva a nutnost častého přikládání
Podobným případem jako teplovzdušný krb jsou teplovzdušná kamna s vložkou. Princip spalování a vytváření tepla v nich je stejný jako v teplovzdušném krbu, má však jiný tvar – je obvykle širší a členitější a jeho teplo není kvalitní.
Stoprocentně sálavá? V dnešní době působí v České a Slovenské republice mnoho firem, které prodávají a instalují krby, kamna a sporáky. Některé z nich však propagují výhodnost svých výrobků jen proto, že jiný typ nedovedou postavit. Prodejci krbových vložek někdy tvrdí, že obložením krbu kamny bude vznikat sálavé teplo, ale tím jen zákazníky uvádějí v omyl. U teplovzdušných krbů s jakýmkoliv obložením vzniká rychlá cirkulace vzduchu a podíl sálání je jen velmi malý.
Na stavbu akumulačních kamen je rozhodně potřebný zkušený kamnář. O tom, že sálavé teplo kachlových kamen je pro lidský organismus nejzdravější, není pochyb. Asi 80 % lidí ovšem bohužel nemůže porovnat vlastnosti topení v krbu a v kamnech, a tak zcela důvěřují svému dodavateli. Všechny vlastnosti nového topidla uživatel pozná až po jeho nainstalování, kdy pak také často přichází rozčarování a uvědomění si lživé reklamy některých „kamnářských“ či krbařských firem. Proto zákazníkům, kteří se v této problematice neorientují, musíme vysvětlovat, v čem spočívají přednosti a nevýhody jednotlivých typů topných těles.
V poslední době se navíc začínáme setkávat s názorem, že kvalitní jsou pouze drahé kachle, a tedy i drahá kamna. Přitom je často opak pravdou. Kvalita a výkon kachlových kamen spočívá hlavně v technologickém systému pece, dobře uzavíratelném topeništi a další technice. Ať už budou použity drahé, nebo levné kachle, ovlivní to hlavně vzhledovou stránku kamen, ne technickou.
Nesmíme zapomínat ani na finanční hledisko – pokud považujeme kamna či krby za zdroj alternativního vytápění, investice do nich by se měla vrátit v podobě využitého tepla. Předražená kamna však jistě nenavrátí náklady v takové výši, za jakou byla pořízena.
U klasických kachlových kamen se někdy může stát, že při silném přetopení pec začne pracovat a na jejím plášti vznikne malá trhlinka. Takové reliéfní změny samozřejmě nemají vliv na technickou stránku tělesa, jen na jeho vzhled. Vznikají tím, že horké spaliny jemně roztahují šamotové cihly uvnitř pece, kde jsou přilepené ke kachlím.
Vzhled kamen však závisí i na tom, jak se o ně jejich majitel stará. Správným zacházením lze vzniku puklin předejít nebo je později opravit. Tento jev můžeme pozorovat i u teplovzdušných těles s ocelovou nebo litinovou vložkou. U nich k němu sice nedochází tak často, ale teplovzdušná kamna zas neposkytují takové příjemné a zdravé teplo jako kamna kachlová sálavá.
Celá staletí se stavěla tradiční kachlová kamna na bázi hlíny a ručně vyrobených kachlí na zámcích, hradech a později i v bohatších domech. Tato kamna vydržela v provozu celé desítky let a sloužila jako hlavní zdroj vytápění. Naše firma si zakládá na této zkušenosti. Víme, že tento druh kamen je nejkvalitnější a má nejdelší životnost. A pokud je přeci jen třeba po letech provést rekonstrukci, tradiční kachlová kamna je možné rozebrat a obnovit (na rozdíl od některých nových vytápěcích těles).
I s tím vám můžeme pomoci. Ovládáme klasické řemeslo, jehož kvalitu prověřila historická zkušenost, a tradiční kamna, z nichž sálá teplo, vám dokážeme nejenom postavit, ale i kompletně zrenovovat.
V následující galerii vidíte jednotlivé provedení od kamen klasických s najlepší kvalitou vykurovaní přez další možnosti, které se však nedosahují kvalitu topení klasických sálavych kamen.